Svíčka - Svíčka

Tak ti jdu zase zapálit svíčku.
Vždycky tě fascinovalo hledět do ohně. A mně zase pozorovat, jak ti na tváři tančí odlesky plamenů.
Svíčky jsi měl ještě raději, ale styděl ses za to.
Kdybych ti prozradil, že i mě to okouzluje, stejně jako ty sám, mohlo to být možná všechno jinak. Jenže já to nedokázal. Nikdy jsem ti neřekl, co pro mne znamenáš - příliš jsem se bál posměchu druhých a také tvého odmítnutí.
Byl bys mne přijal?
Odpověď marně hledám v šelestění spadaného listí.
Už jen světýlkem na tvém hrobě můžu nehlasně vykřičet do světa, že jsem tě miloval.